Výčet tkání a orgánů, v kterých se podařilo najít kmenové buňky s poměrně širokým rejstříkem možných "osudů", se rozrostl o dřeň mléčných zubů. Dr. Songtao Shi, který vede tým biologů v americkém National Institute of Dental and Craniofacial Research (NIDCR), zjistil, že buňky v dřeni mléčných zubů mají řadu pozoruhodných vlastností. Nejen že se dovedou proměňovat na zubní dřeň, ale zvládnou i jiné druhy "metamorfóz" - na kost a nebo dokonce i na neurony. Tyto buňky mají navíc překvapivě dlouhou životnost a relativně dobře se množí v laboratorních podmínkách. Podobné "dovednosti" nebývají u kmenových buněk získávaných z tkání a orgánů (např. kostní dřeně, nervové nebo i tukové tkáně) zcela běžné. V zubní dřeni mléčného zubu přežívají tyto buňky zřejmě z dob, kdy se zub vytvářel. Přítomnost těchto kmenových buněk ve formujícím se zubu je známa řadu let a vědci se je pokoušejí využít k tvorbě zubů in vitro ("ve zkumavce"). V poslední době vzbudila velkou pozornost práce týmu Pamely Yelickové z Forsyth Institute, která pěstovala na speciálních biodegradovatelných polymerech prasečí zuby tak, že polymerové "lešení" osazené kmenovými buňkami voperovala do břišní dutiny laboratorních potkanů. Potkani tak sloužili jako živé bioreaktory zajišťující pro růst "umělého zubu" optimální podmínky. Jako zdroj kmenových buněk pro tyto pokusy sloužily základy zubů získávané z prasečích plodů. Získávání lidských zubních kmenových buněk z obdobného zdroje (např. z plodů získaných po umělém přerušení těhotenství) by bylo silně kontroverzní především z etického hlediska. Výsledek studie na kmenových buňkách z mléčných zubů publikovaná v prestižním Proceedings of National Academy of Sciences of U.S.A. naznačuje, že tyto kmenové buňky mohou mít překvapivě široké uplatnění. Kromě zacelení zubů je snad bude možné využít pro regeneraci poškozených kostí a možná i k léčbě neurodegenerativních onemocnění. Dr. Shi pro buňky zavedl označení SHED z anglického "stem cells from human exfoliated deciduous teeth" čili "kmenové buňky z lidských vypadlých mléčných zubů" a je přesvědčen, že se tyto buňky v mnoha směrech výrazně liší od buněk, jež se nacházejí v dřeni trvalých "druhých" zubů. Výrazná je především jejich schopnost rychlého množení. Přesto nelze vidět v buňkách SHED všelék. Vědci ještě musí zodpovědět nejednu zapeklitou otázku. Jako ve všech případech využití kmenových buněk pro tvorbu nových specializovaných buněk, tkání či dokonce orgánů musí být důkladně prověřena plnohodnotnost nově vznikajících buněk. To není jednoduché, protože případný defekt na takto vzniklé buňce se může projevit až ve chvíli, kdy jsou na buňku kladeny nároky "plného provozu". Například nervové buňky "vychované" v laboratoři z buněk SHED se mohou ve všech směrech "tvářit" jako plnohodnotné neurony, ale po vpravení do mozku člověka trpícího Parkinsonovou chorobou by nemusely plnit všechny nezbytné úlohy a navíc by mohly v prostředí lidského mozku začít "vyvádět nebezpečná alotria", např. se dále měnit na jiné typy buněk, které nemají v mozku co dělat, nebo dokonce propadnout rakovinnému bujení. To všechno se musí důkladně prověřit. Před týmem Dr. Shi je tedy ještě hodně práce.
Je zajímavé, že objev buněk SHED je, jak už je to ve vědě obvyklé, tak trochu výsledkem slepé náhody. Šestiletá dcerka Dr. Shi si přizvala jednou večer tatínka k vytržení viklavého mléčného zubu a Dr. Shi si přitom všiml dřeně mléčného zubu. Vzal si proto zoubek do laboratoře a pokusil se z něj získat buňky. Nepovedlo se. Zub zůstal příliš dlouho v podmínkách, které buňkám nesvědčí. Příště už byl Dr. Shi lépe připraven a čerstvě vypadlý mléčný zub své dcerky umístil do živného roztoku a v něm si jej přenesl do laboratoře. Tak se mu povedlo nakultivovat první SHED buňky. Pro další výzkum ale pusinka malé Julie Shiové nestačila. Dr. Shi proto přemluvil rodiče kamarádů své dcerky, aby vytržené mléčné zuby nedávali dětem na noc pod polštář pro "zoubkovou vílu", jak je v anglosaských krajích zvykem, ale poskytli je pro výzkumné účely. Vydatný zdroj mléčných zubů byl skutečně třeba, protože v jednom mléčném řezáku se nachází jen 12 až 20 SHED buněk.
