Metlou včelstev je včelaři obávaný parazitický roztoč kleštík zhoubný nebo též včelí (Varroa destructor, ang. Varroa mite). Nejen, že vysává včelám hemolymfu (obdobu naší krve), ale přenáší i velmi nebezpečné viry. Obrana proti němu je obtížná. Značného pokroku dosáhli entomologové a genetici z Michigan State University. Identifikovali dva geny nezbytné pro přežití kleštíka (Da a Pros26S) a další čtyři nutné pro rozmnožování (RpL8, RpL11, RpP0 a RpS13). Důležité je, že pomocí speciálně připravené dvouvláknové ribonukleové kyseliny, která na včely nemá vliv, je lze vyřadit a zastavit přepis do bílkovin.
Příslušnou RNA stačí přidat včelám do krmiva. Do organismu parazitů pronikne prostřednictvím vysávané včelí hemolymfy. Vpravo od středu horního obrázku vidíme samičkou kleštíka přisátou na dospělé včele, dole na larvě (foto Zachary Huang, Michigan State University).
21.9.2017: Včely jsou proti kleštíkům zhoubným bezbranné, protože roztoči produkují shodný pach. Odér směsi jednoduchých uhlovodíků vydávaný kutikulou jednoznačně určuje domovskou příslušnost blanokřídlých. Kdo páchne odlišně, sem nepatří, kdo páchne shodně, je tu doma. Tedy i kleštík. „Podivuhodná přizpůsobivost vysvětluje i poměrně nedávnou změnu hostitele kleštíků z asijských na evropské včely,“ uvádí Zachary Huang, entomolog z Michigan State University a jeden z autorů výzkumu. Rafinovaný kleštící zvládají napodobit individuální pach každého včelstva, kde přebývají, nikoliv pouze včel medonosných obecně.
