Hranolky oxidu thoričitého by mohly být jaderným palivem budoucnosti po jeho pracování na protaktinium. Thorium je slabým zářičem alfa a v zemské kůře je poměrně hojně zastoupeno (8 – 12 mg/kg). Nemá svůj vlastní minerál, vyskytuje se s lanthanoidy např. v podobě monazitových písků, což jsou směsné fosforečnany. Současné zásoby oxidu, křemičitanu a fosforečnanu thoria jsou pouze odhadovány (v tisících tun):
Brazílie | 1300 | Kanada | 172 |
Turecko | 880 | Rusko | více než 155 |
Indie | 847 | Čína | více než 100 |
Austrálie | 521 | Grónsko | 93 |
USA | 434 | Finsko | 60 |
Egypt | 380 | Kazachstán | více než 50 |
Norsko | 320 | Švédsko | 50 |
Venezuela | 300 |