Nedávná katastrofa amerického bezpilotního letadla Helios opět přilákala pozornost k bezpilotním létajícím strojům (unmanned aerial vehicle - UAV). Helios, který ztroskotal 30 minut po startu ze základny amerického námořnictva na Havaji, však nepatřil mezi vyvíjené bojové typy bezpilotních letadel, nýbrž jednalo se o testovací prototyp, jehož cílem bylo ověřit možnosti solárního pohonu. Nejednalo se ani o jeho první let, již v roce 2001 vytvořil Helios dokonce světový rekord výškového doletu letadel poháněných jiným než raketovým pohonem - 29,5 km. Helios by zkonstruován s cílem prověřit možnosti využití tzv. "věčných letadel", která by mohla díky solárnímu pohonu kroužit po mnoho měsíců v relativně nízkých výškách (ve srovnání s družicemi) a sloužit jako platformy pro přenos komunikačních signálů a monitorování zemského povrchu. Tato letadla by přitom stála jenom zlomek ceny, kterou je nutno zaplatit za konstrukci satelitu (umožňujících stejné funkce) a jeho umístění na oběžnou dráhu. NASA, která financuje vývoj Heliosu, předvídá dokonce budoucí využití podobných strojů i nad povrchem Marsu, jehož atmosféra se podobá zemské stratosféře přibližně ve výšce nejvyššího výstupu Heliosu v roce 2001. Důvod katastrofy Heliosu zatím není znám. NASA vytvořila vyšetřovací tým, jehož výsledky by měly být známy brzy.
Helios má velmi zajímavé konstrukční parametry. Ačkoliv rozpětí jeho křídel - 75 m - je větší než u Boeingu 747, váží pouhých 1080 kg. Podobá se daleko více létajícímu křídlu, než klasickému letadlu. Pohání ho 14 vrtulových elektrických motorů, které jsou řízeny elektronicky a poháněny energií z výkonných solárních článků instalovaných na horní ploše křídel. Při svém posledním letu testoval Helios systém obnovitelných palivových článků, který by měl umožnit uchovávání světelné energie zachycené ve dne a její pozdější využití pro létání v noci. Vyřešení tohoto problému je pro úspěch těchto bezpilotních letadel zcela zásadní, neboť bez jeho vyřešení by musela vždy na noc přistávat. Je možné, že již zanedlouho překoná výškový rekord Heliosu podobný britský stroj s názvem Zephyr 3. Ten je sice mnohem menší (má rozpětí křídel pouhých 14 m a váží pouze 14 kg), ale jeho výšková dostupnost je údajně větší : až 40 km. Pokud se Zephyru 3 podaří této výšky dosáhnout nebude to však stejně uznáno jako rekord, neboť prvních 9 km výšky vynáší Zephyr 3 balón a teprve potom pokračuje vlastním pohonem.
