Proč v zemské atmosféře je méně xenonu, než by mělo být, řeší geofyzikové již desítky let. Poslední experimenty za extrémně vysokých tlaků ukazují, že mohl zmizet do nitra Země. Za tlaku 150 až 200 GPa a teploty 1.500 - 2.000 K vytváří sloučeniny XeM₃, kde M značí železo Fe nebo nikl Ni. Jde skutečně o gigantické tlaky, 200 GPa je tlak dvou milionkrát větší než na zemském povrchu, kde kolísá kolem 100.000 Pa = 100 kPa = 10⁵Pa. Uvnitř Zeměkoule tak obrovské tlaky panují, takže je možné, že chybějí xenon před miliardami let zreagoval s železem a niklem zemského jádra. Jednotlivé inertní plyny od sebe odlišíme podle barvy elektrického výboje, jak vidíme na obrázku (BAlchemist-hp www.pse-mendelejew.de, Own work, CC BY-SA 2.0 de, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/de/deed.en, via Wikimedia Commons).

I když se inertní plyny helium, neon, argon, krypton, xenon a radon vyznačují velkou chemickou netečností, přece jen pár jejich sloučenin známe. U xenonu jde hlavně o sloučeniny s halogenidy nebo kyslíkem. Na obrázku vidíme krystalky fluoridu xenoničitého XeF₄ (public domain, via Wikimedia Commons), první připravené jednoduché sloučeniny Xe. Překvapující sloučeninou mezi dvěma chemicky netečnými prvky je kation tetraxenonozlatnatý AuXe₄²⁺, kde xenon funguje jako komplexující ligand.

akademon.cz 11.9.2014: Xenon v lékařství

akademon.cz 11.7.2010: Energie v XeF2

akademon.cz 23.11.2009: Sloučenina xenonu a vodíku

akademon.cz 22.12.2007: Fotoelektrický jev s 21 elektrony