Zajímavým způsobem řeší určení vzdálenosti oliheň Sepioteuthis lessoniana. Zorná pole jejích očí se nepřekrývají, takže neumožňují prostorové vidění. Každé její oko tvoří jakoby dvě optické soustavy, protože část sítnice je vyboulená tlakem mozku na oko zezadu. Její charakteristický houpavý pohyb během plavby ji umožňuje pozorovat okolí střídavě jednou nebo druhou částí oka. Oba obrazy poskytují ostrý obrázek pouze v oblasti, kam dosáhne svými chapadly. Zajímavý mechanismus, který možná bude využitelný i u robotů, odhalili Wen-Sung Chung a Justin Marshall z australské University of Queensland. V prvé řadě museli potvrdit, že vyboulení sítnice je skutečně přirozené a není pouze důsledkem manipulace s křehkým tělem olihně. Za tím účelem W.-S. Chung sestrojil přístroj, který umožňuje sledovat v infračerveném světle sítnici volně plovoucího živočicha. Popsaného způsobu určení vzdálenosti zřejmě užívají i další hlavonožci.
Kam hledí oliheň?
11.2.2014
