Yao Zhao z týmu prof.Enriqeho V.Barrery z Rice University studuje možnosti využití uhlíkových nanotrubic pro zhotovení elektrických drátů a kabelů. Jejich vodivost může být teoreticky výrazně větší než při použití běžných materiálů, např. mědi. Největší problém představuje dobré vodivé propojení jednotlivých uhlíkových makromolekul. Podařilo se to vyřešit pomocí dopování jodem po důkladném očištění koncentrovanou kyselinou sírovou. Takto upravené uhlíkové nanotrubice s dvojitým stěnami spolu dobře drží. Zatím se podařilo dosáhnout vodivosti mědi, přičemž kabel z uhlíkových nanotrubic je šestkrát lehčí. Podaří-li se však vyřešit výrobu kabelů z dostatečně dlouhých krystalů vysokoteplotních supravodičů, na čemž rovněž pracuje řada vědeckých týmů, Zhaova práce uplatnění sotva nalezne. Na obrázku vidíme strukturu uhlíkových nanotrubic (obr. Institute of Physics).
