Sledovat mechanické napětí a deformaci materiálů mohou nanočástice s jádrem ze selenidu kademnatého CdSe a čtyřmi rameny ze sulfidu kademnatého CdS o délce kolem 26 nm. Jejich struktura je schematicky znázorněna na obrázku. Drobné změny tvaru způsobené pnutím v materiálu způsobují změny ve vlnové délce jejich fluorescence kvůli vzájemným posunům iontů v krystalové mřížce. Jsou-li nanočástice uspořádány tak těsně, že se nacházejí v přímém kontaktu, vlnová délka záření emitovaného při fluorescenci se posunuje ke kratším vlnovým délkám. Při volném uspořádání k vlnovým délkám větším. Experimentálně to proměřili A.Paul Alivisatos a Robert O.Ritchie z kalifornské Lawrence Berkeley National Laboratory spolu s dalšími kolegy z University of California v Berkeley.
