Zajímavým způsobem začali vytvářet polovodivé mikrometrové struktury z křemíku vědci z Georgia Institute of Technology. Vyšli ze schránek miliony let starých rozsivek Aulacoseira, tvořených oxidem křemičitým. Ten zredukovali hořčíkovými parami na křemík. Zbylý oxid křemičitý odleptali kyselinou fluorovodíkovou a vzniklý oxid hořečnatý, který ulpěl ve schránkách, rozpustili kyselinou chlorovodíkovou. Výhodou tohoto postupu je, že jemná struktura porézní schránky zůstane zachována, takže získáme jakýsi jemně strukturovaný porézní templát z polovodivého křemíku o délce asi 10 mikrometrů pro zhotovení chemických senzorů. Stačí k němu připojit platinové elektrody a získáme tak detektor citlivý na oxidu dusíku. Dutina ve schránce a množství pórů nám umožní imobilizovat nejrůznější sloučeniny včetně makromolekul, např. enzymů, takže tímto způsobem získáme senzory citlivé prakticky na jakoukoli látku, na níž si jen vzpomeneme.

Jako každý porézní křemík vykazují i tyto struktury luminiscenci, což možnosti jejich využití ještě násobí. Vzhledem k tomu, že v současnosti existuje okolo sta tisíc druhů rozsivek, máme k dispozici skutečně nepřeberné množství nejrůznější tvarovaných schránek. Pomocí genových manipulací pak bude možné tuto tvarovou rozmanitost ještě zvýšit.