Měděný amulet nalezený v Mehrgarhu (viz obr., foto D. Bagault, C2RMF) v pákistánském Balúčistánu zhotovený před 6.000 lety, je nejstarším známým předmětem odlitým metodou ztraceného vosku. Při ní se vychází z voskového modelu odlitku, který se několikrát po sobě obalí keramickým materiálem. Pochopitelně je třeba zanechat jeden nebo více otvorů skrz keramiku až k voskovému jádru. Po důkladném vyschnutí se forma zahřeje a vosk nechá vytéct. Následuje vypálení a pak již můžeme odlévat. Roztavený kov nalijeme skrze předem ponechaný otvor dovnitř. Po vychladnutí formu rozbijeme a odlitek vyjmeme. Zdárné provedení celého postupu vyžaduje nemalou zručnost i znalosti. Lidé kultury poříčí Indu, k níž patří i známá městská centra Mohendžodaro a Harappa, zjevně zvládali i tuto technologii. Zda amulet vznikl odlitím nebo kováním vyřešil M.Thoury spolu s dalšími kolegy z francouzského synchrotronového střediska SOLEIL v Gif-sur-Yvette pomocí fotoluminiscenční spektroskopie.