V roce 1986 byl objeven selenocystein jako 21. přirozená aminokyselina, která se vyskytuje v řadě proteinů a která je zřejmě příčinou potřebnosti nepatrných dávek selenu v potravě. Pravdou ovšem je, že selenocystein se tvoří teprve modifikací serinu vázaného na specifickou tRNA ve dvou krocích působením selenocysteinsyntázy. Na druhé straně pyrrolysin (správnější by bylo pyrrollysin nebo pyrrololysin) má svoji specifickou tRNA, na kterou se přímo váže a s ní pak vstupuje do reakcí proteosyntézy. Stejně jako selenocystein má svůj tripletový kód, konkrétně stop-kodón UAG (selenocystein má UGA). Pyrrolysin byl objeven v roce 2002 v některých methyltransferázách methanogenní anaerobní bakterie Methanosarcina barkeri. Pyrrolysin je v podstatě lysin vázaný amidovou vazbou na uhlíku epsilon na pyrrol-2-karboxylovou kyselinu, dále substituovanou na uhlíku 3 pyrrolového kruhu buď methylovou nebo hydroxylovou nebo amino skupinou. Ať už nazýváme pyrrolysin 21. nebo 22. přirozenou aminokyselinou, faktem zůstává, že základních dvacet aminokyselin jako složek ribosomálně syntetizovaných proteinů je třeba doplnit o dvě další, i když se to v mnoha zcela recentních učebnicích biochemie obvykle neuvádí.