Podstatně zlevnit fotovoltaické články by mohly výzkumy prof. Andrewa M. Rappeho a Ilyi Grinberga z University of Pennsylvania ve Philadelphii, prof. Jonathana E. Spaniera z Drexler University tamtéž, a dalších jejich kolegů. Stávající fotovoltaické články tvoří dvě polovodivé vrstvy. Rozhraní mezi nimi je nutné k oddělení kladného a záporného náboje, které vzniknou pohlcením elektromagnetického vlnění. U oxidů kovů, které strukturou připomínají minerál perovskit (CaTiO₃), by mohla stačit vrstva jediná. Díky asymetrické struktuře se vyznačují dostatečnou vnitřní polarizací k oddělení náboje. Hlavní překážkou jejich využití je, že mají příliš velký tzv. zakázaný pás, tedy množství energie, které je nutné dodat k separaci náboje. Fotovoltaický jev se u nich projevuje jen při dopadu záření s dostatečnou energií. Mohou využít do 20% dopadajícího slunečního záření. Výše zmínění učenci připravili a testovali materiál o složení [KNbO₃]_0,99[BaNi_1/2Nb_1/2O₃]_0,01, který se vyznačuje přibližně polovičním zakázaným pásem a úměrně vyšší proudovou hustotou.