Víme, že nukleony - tj. protony a neutrony, částice, které tvoří atomová jádra - nejsou elementární “bodové” objekty, ale skládají ze třech menších částic, kvarků. Tato vnitřní struktura se projevuje například tím, že magnetické momenty nukleonů nejsou stejné jako u elementárních částic se stejným spinem (např. elektronů). Ve vysokoenergetických rozptylových experimentech lze rozdělení nábojů a proudů uvnitř nukleonů pozorovat na základě analýzy toků rozptýlených částic do různých směrů. Nedávno uveřejněné teoretické výsledky ukazují, že spinově závislé rozdělení kvarků uvnitř protonu může odpovídat různým deformacím tvaru protonu. Např. kvarky, jejichž spin je souběžný se spinem protonu, jsou soustředěny do oblasti podobné burskému oříšku, zatímco kvarky s antiparalelním spinem se nacházejí uvnitř prstence připomínajícího preclík. Ačkoliv protonová deformace vymizí při středování přes všechny možné spinové orientace kvarků, diskutované exotické tvary spinově závislé kvarkové hustoty je v principu možné pozorovat v experimentech rozptylu svazků polarizovaných částic na protonech.