Pohodlně sledovat pohyb buněk vpravených do lidského těle lze pomocí nové metody, kterou vyvinuli vědci z Johns Hopkins University. Takové údaje mají význam třeba při transplantaci kostní dřeně, při níž se vhodné buňky dárce vstřikují do krevního oběhu, aby se samy ujaly na správném místě. Genovou manipulací vytvoří buňky, jež obsahují gen pro produkci lysinu NH2CH(COOH)CH2CH2CH2NH2, což je aminokyselina s největším množstvím vodíku. Signál jaderné magnetické rezonance těchto buněk je pak kvůli jejímu vysokému obsahu výrazný a lze ho snadno in vivo sledovat.