Američtí vědci výrazně pokročili při zkoumání fundamentálních základů tření – přeměny kinetické energie na teplo při pohybu. Dospěli k praktickému závěru: tření bude tím menší, čím těžší budou atomy na povrchu třecích ploch. Kmitají totiž při nižších frekvencích, takže jejich vzájemné srážky, které právě tření způsobují, nebudou tak časté.