Badatelé z Ústavu molekulární genetiky AV ČR studovali přechod viru Rousova sarkomu, který napadá kuřata a některé příbuzné ptactvo, na savčí hostitele. Zaznamenaná infekce hlodavců, konkrétně krys a křečků, je zcela ojedinělá. Průnik viru Rousova sarkomu do buňky započne vazbou obalového bílkovina s navázaným sacharidemglykoproteinu^? viru na bílkovinu na povrchu kuřecí buňky. Výsledkem této vazby je změna struktury virových glykoproteinů, které vystřelí podobně jako harpuna a prorazí membránu cílové buňky.

Glykoproteiny viru napadajícího křečky jsou pozměněny mutací jediné aminokyseliny, která způsobuje mírnou destabilizaci, takže vystřelují samovolně. Mohou napadnout jakoukoli buňku, avšak vystavují se riziku, že vypálí naslepo v okamžiku, kdy žádná buňka není k dispozici. Vzhledem k tomu, že infekce Rousovým sarkomem jsou mimo ptačí říši naprosto ojedinělé, slepá palba zřejmě k přizpůsobení na jiné hostitele a většímu rozšíření moc nepomůže.

Francis Peyton Rous (1879 –1970) byl americký virolog. V roce 1966 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev, že některé viry mohou přenášet rakovinu. Svůj výzkum provedl v roce 1911. Do udělení Nobelovy cenu uplynulo rekordních 55 let.

Úplný text tiskové zprávy AV ČR.