Otvory v rostlinném povrchovém pletivu umožňují výměnu oxidu uhličitého a kyslíku v rostlinách. Dosud nebylo jasno, co řídí vývoj průduchů čili stomat. Teprve nyní se japonským vědcům podařilo prokázat, že za otvírání stomat v huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana - viz akademon.cz 8.2.2010) je zodpovědný peptid obsahující 45 aminokyselin a bohatý na cystein, který vzniká z prekursoru o 102 aminokyselinových zbytcích, nacházejícího se v mezofylových vrstvách buněk a zvaného stomagen. Ten se váže na povrchový receptor TMM. To dává naději, že stomagen bude možno použít v zemědělství i lesnictví pro tvorbu rostlin s vysokým obsahem průduchů, a to nejen pomocí genového inženýrství, ale i postřikem stomagenem nebo podobnými syntetickými peptidy.
Jak vznikají rostlinné průduchy?
18.2.2010
