První hydrotermální průduch (někdy se mu říká komín nebo sopouch) byl objeven nedaleko Galapág 14. prosince 1979. Jeho okolí bylo pojmenováno Růžová zahrada, protože bylo pokryto krásnými kroužkovci, červy, kteří žili v proudícím teplém roztoku. Takových průduchů byly od té doby nalezeny stovky na dnech oceánů v celém světě, kde se stýkají tektonické desky, zejména na Carlsberském hřebenu v Indickém oceánu, u ostrova Ambitle na východ od Nové Guineje, na Mohnském hřebenu na východ od Grónska, uprostřed jižního Atlantiku, ale i v mělkém severoislandském fjordu Eyjafjördur. Tyto průduchy se přemisťují až o 20 cm ročně, a tak i původně objevený průduch na Galapágách je dnes zakryt. Okolo hydrotermálních průduchů, kde teplota může dosáhnout několika set stupňů, žijí v patřičné vzdálenosti termofilní organismy, zejména hypertermofilní bakterie a archebakterie, oxidující železo – pokrývají plochu i několika čtverečných kilometrů. Žijí tu i nejrůznější červi a ostnokožci (například lilijice).
V minulém roce byl sestrojen robot, zvaný Bathysaurus, který pomocí teplotních sensorů vyhledává horké sopouchy, což je zvláště zajímavé v arktických a antarktických vodách. Už nyní je jisté, že v okolí horkých průduchů se vyskytují tucty dosud nepopsaných druhů živočichů.
