Hydra v Petriho misce

4.8.2007

Populárně vědecké servery hlásí, že vědci vytvořili v laboratořích mnohohlavou hydru, s jakou se utkal bájný Herkules. Jako obvykle trošku přehánějí. Laboratorní hydra má mikroskopické rozměry a Herkulovi by rozhodně nebyla důstojným soupeřem. Také nemá sto hlav, ale jen dvě. A na rozdíl od Hydry z antické mytologie jí po useknutí hlavy nenarostou hned dvě nové. Doroste jí původní „hlavový konec“. Dokonce i pojem „hlava“ patří v tomto příběhu celkem právem do uvozovek, protože žahavce hlavu vlastně nemají.. Přesto jde o objev významný a hodný našeho zájmu. Němečtí biologové Wolfgang Jakob a Berndt Schierwater ze Stiftung Tieraertzliche Hochschule Hannover v něm prokázali významnou úlohu genů Cnox při organizaci těla u žahavce. Výsledky publikovali v prestižním „open access“ vědeckém časopisu PLoS ONE. Časopisy hlásící se k hnutí „otevřeného přístupu“ jsou volně přístupné v elektronické verzi na internetu všem zájemcům.

Geny Cnox se podobají Hox genům vyšších živočichů. Tyto geny sehrávají klíčovou úlohu při organizaci těla. Mají podobnou úlohu i geny Cnox? To se dlouho nedařilo zjistit, protože pokusy o laboratorní vyblokování Cnox genů selhávaly. Jakob a Schierwater uspěli metodou RNA interference při blokování pěti Cnox genů u medúzy Eleutheria dichotoma. Absence čtyř z Cnox genů – Cnox-1, Cnox-2, Cnox -3 a Cnox-5 – měla pro stavbu těla medúzy dramatické následky. Zablokování genu Cnox-1 vyvolalo rozdělení chapadel. Zablokování genu Cnox-2 navodilo u medúzy formování více ústních otvorů. Zablokování genu Cnox-3 vyvolalo rozštěpení medúzy na „hlavovém konci“ a výsledný živočich tedy vypadal jako „dvouhlavý“. Právě tito mutanti se proslavili na populárně vědeckých serverech. Pro Jakoba a Schierwatera nebyli o nic důležitější než ostatní mutanti včetně medúz s blokovaným genem Cnox-5, jež měly silně deformovanou osu těla a mohli bychom je s notnou nadsázkou označit jako „hrbaté“. Význam práce německých biologů spočívá v potvrzení role genů Cnox pro organizaci těla u žahavců. Zvládnutí techniky RNA interference u této skupiny živočichů zároveň otevřelo nové možnosti výzkumu u těchto evolučně velmi zajímavých tvorů.

Popisované výsledky byly publikovány v prestižním „open access“ vědeckém časopisu PLoS ONE. Časopisy hlásící se k hnutí „otevřeného přístupu“ jsou volně přístupné v elektronické verzi na internetu všem zájemcům. Můžete se o tom názorně přesvědčit i na této studii, kterou si lze přečíst s kompletní obrazovou dokumentací zde.

Odeslat komentář k článku "Hydra v Petriho misce "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Hydra v Petriho misce " e-mailem

Diskuse/Aktualizace