Už od dob Mendelových následovníků se věří, že dědičnost je založena na tom, že dětské potomstvo přejímá kombinace genů od svých rodičů. V nedávné studii ukazuje P. Pruitt a spolupracovníci z Purdue University v Lafayette v Indianě, že tomu tak nemusí vždy být. Zdá se, že organismy, možná včetně lidí, mohou využívat náhradní mechanismus, kterým lze obejít „nezdravé” sekvence v genech rodičů a vrátit se k lepším sekvencím svých prarodičů nebo dokonce praprarodičů. Zjistilo se to na kmeni huseníčku, který obsahoval mutaci v obou kopiích genu HOTHEAD, čímž vznikaly slité okvětní plátky. Ukázalo se však, že v 10 % potomstva byly květy zcela normální. Prostě chybná sekvence v mutovaném genu byla ignorována a byla spuštěna verze DNA, která byla kdesi ukryta. Dokonce se zdá, že náhradní informace může poskytnouit molekula RNA, která pronikne do rostlinného pylu a semene spolu s DNA a je pak použita jako templát pro tvorbu patřičného genu. Spekuluje se i o tom, že podobná náprava může nastávat i u lidí, když děti zdědí mutované geny, způsobující chorobu, ale ta se neprojeví nijak dramaticky, protože některé jejich buňky revertovaly k normální (prarodičovské) genetické předloze.