Hroši obojživelní (Hippopotamus amphibius) nečekaně hrají klíčovou roli v biogeochemickém cyklu křemíku východoafrických ekosystémů. Noci tráví pastvou na savanách, zatímco v horkých dnech lenoší ve vodě, kam také vyměšují. A že je to nějakých exkrementů! Hroši, na rozdíl od ostatních tamních živočichů, přenášejí živiny ze savan do řek. Jak ukázaly poslední výzkumy, v případě křemíku jde o rozhodující množství. Trávicím traktem hrochů projde 76% toku křemíku v povodí africké řeky Mara, která ústí do Viktoriina jezera. Tam z něj jednobuněčné řasy rozsivky (Diatomeae, angl. diatoms) budují své schránky.

„Tráva, kterou hroši jedí, obsahuje křemík, který získává z podzemních vod. Dodává rostlinám pevnost, chrání před onemocněními a v omezeném rozsahu i před spásáním drobnými živočichy,“ vysvětluje Jonas Schoelynck z Antverpské univerzity, první autor publikace. Denně do vod řeky Mara 4.000 tamních hrochů dodá 400 kg křemíku. Patrick Frings z Deutsches GeoForschungs Zentrum doplňuje: „Naše výsledky jsou zcela nové. Dosud nikdo nepředpokládal, že pastva divoké zvěře má takový vliv na transport křemíku do řek. Tento proces je klíčový pro celý ekosystém.“