Příprava zdechliny pro potomstvo hrobaříka malého (Nicrophorus vespilloides, angl. burying beetle) je složitý několikastupňový proces, který probíhá i na mikrobiální úrovni. Páry hrobaříků po nalezení vhodné zdechliny, nejspíše myši nebo malého ptáka, o ni svedou souboj. Vítězný pár vyhrabe během řady hodin pod zdechlinou dutinku, do které propadne. Pohřbené tělo zbaví chlupů, pokryjí antimikrobiálním a fungicidním sekretem a vytvoří v něm dutinu pro larvy.
Nicméně velmi podstatnou část přípravy mrtvolky pro potomstvo jsme doposud neznali. Objasňuje Shantanu P. Shukla z Max Planck Institut für chemische Ökologie v Jeně: „Brouci zdechlinu pouze nesterilizují. Spíše nahradí pro ni typický mikrobiom komplexnějším, který zahrnuje symbionty z jejich vlastního střeva. Kvasinky přenesené z brouka úplně nahradí plísně, které normálně zdechlinu rychle porostou.“ Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů v určitém prostředí. Rozklad zdechliny vlivem mikrobiomu z broučích střev probíhá pomaleji, takže potrava pro larvy zůstává zachována dostatečně dlouhou. Rovněž nevznikají pro hnití masa typické aminy kadaverin NH2(CH2)5NH2 a putrescin NH2(CH2)4NH2, zvané mrtvolné jedy, které jsou toxické i pro hmyzí larvy.
Zkoumání dovedností hrobaříků může mít velmi praktické dopady, jak vysvětluje spoluautor výzkumu Andreas Vilcinskas z Fraunhofer Institut für Molekularbiologie und Angewandte Ökologie: „Vzhledem k tomu, že mikroorganismy přenášené brouky potlačují růst nebezpečných bakterií a hub produkujících jedy, budeme v nich hledat nové antimikrobiální sloučeniny.“
Pavel 18.10.2018: A možná by to mohli využít i potravináři. Nové typy ušlechtilých trvanlivých salámů a šunek.
