Sloučenina Np-P4VB vyzařuje světlo při fluorescenci v neobyčejně širokém rozmezí vlnových délek v závislosti na složení rozpouštědla. Jak vidíme na obrázku nahoře, může hrát všemi barvami. V cyklohexanu C6H12 svítí modře, v dimethylformamidu DMF (CH3)2NC(O)H modrozeleně, zeleně v DMF za přítomnosti dusičnanu zinečnatého Zn(NO3)2, za přítomnosti dusičnanu rtuťnatého Hg(NO3)2 žlutě a v okyseleném DMF oranžově. „Tento materiál může najít široké uplatnění od senzorů přes biologické značení až po displeje,“ soudí první autor publikace Stephen Lane z University of Alberta. Podle chemického názvosloví jde o bis(4-pyridyl)dineopentoxyl-p-fenylendivinylen, jehož chemickou strukturu vidíme na obrázku dole.
![Vanad v roztoku v různých oxidačních stavech, foto Steffen Kristensen [Public domain].](/Article/ImageDetail?name=Hraje%20vsemi%20barvami&source=1219&imageLink=source/obr/vanadiumoxidationstates.jpg "Vanad v roztoku v různých oxidačních stavech, foto Steffen Kristensen [Public domain].")
Podobný barevný rozsah v chemii najdeme jedině u vanadu. Roztoky různých kationtů vanadu mají barvy velmi odlišné. Jak vidíme na obrázku, ve vodném roztoku je V2+ světle fialový, V3+ zelený, VO2+ modrý nebo VO3+ žlutý.
