Šíření výtrusů hub probíhá leckdy prazvláštním způsobem. Houba Puccinia triticina (angl. leaf rust fungus), původce rostlinné choroby rzi pšeničné, využívá povrchové energie vodních kapek na listech pšenice. Ty jsou velmi nesmáčivé, dokonce je označujeme jako superhydrofobní. Splynou-li dvě drobounké kapičky, dostatek povrchové energie se přemění na kinetickou, která vzniklou kapku vymrští až do výše 5 mm, což je dost na její zachycení i slabým větrem. Nachází-li se v ní výtrusy houby Puccinie, což u nemocných rostlin je pravidlem, mohou takto infikovat okolní rostliny. Nadskakování kapiček shlédneme na videu, které není příliš zřetelné ani rychlé. Zajímavější záběry jsou spíše v druhé půli.
Šéf výzkumu Jonathan B. Boreyko z Virginia Polytechnic Institute and State UniversityVirginia Tech? z Blacksburgu upřesňuje: „Kapička má rozměry tloušťky lidského vlasu, kolem 50 mikrometrů, takže všechno probíhá v měřítku, které nevnímáme. Vítr o rychlosti 0,1 m/s může kapičky nadnášet, zatímco pro jejich odtržení z listu by bylo třeba větru 10 m/s, což je stokrát více. Jakmile se ocitnou ve větru, teoreticky není žádný limit, kam mohou doletět.“