Metodu, jak tvarovat povrch dotykových displejů, vyvinul Viktor Miruchna se svými kolegy z Technische Universität Berlin a Jörgem Müllerem z dánské Aarhus Universitet. Pokud na displeji najdeme hmatem rozeznatelné oblasti, jeho ovládání bude mnohem snazší než při vyhledávání pouze barvou odlišených řídících prvků na úplně rovné ploše. Bude dostačující na něj pohlednout jen letmo nebo vůbec ne, což může hrát roli třeba při řízení vozidla. Celý dotykový displej pokryjí 2 mm silnou vrstvou vlhkého poly(N-isopropylakrylamidu). Pod ním se nachází tenká průhledná vrstva vodivého oxidu cíničitého SnO2 (ITO), rozdělená do segmentů. Nejprve prsty nebo s pomocí jiného udělátka vytvarujeme libovolný ovládací prvek. Připojením elektrického proudu na přímo pod ním ležící části vrstvy ITO ji lehce zahřejeme a tím i vytvarovaný gel. V důsledku vzrůstu teploty se z něj odpaří trochu vody, takže ztuhne bez významné změny objemu. Na 25 násobné zvýšení tuhosti stačí ohřát na teplotu 32oC. Zásadní vada je, že proces není uživatelsky reverzibilní, jedině snad, že byste svůj tablet napařovali nad hrncem nebo pořádně stlačili. Při tuhnutí gel rovněž zbělá, takže není průhledný. Dá se to obejít jedině tím, že místo celého tlačítka si vytvoříte jen jeho pevný okraj. Nicméně vlastnosti polymerů lze v jistých mezích nastavovat jejich složením, což je právě oblast dalšího intenzivního zkoumání. Kromě popsané technologie GelTouch existují i jiná řešení, a to hydraulické, pneumatické, vibrační, magnetické nebo prosté vzájemné posouvání jednotlivých částí displeje.
Fungování, přípravu a testování displeje GelTouch najdeme na tomto videu.
