Nedávný nález dvou uhynulých hlubinných ryb hlístounů u kalifornského pobřeží může znamenat brzký příchod zemětřesení. Alespoň to tvrdí stará japonská pověst, která může mít reálný základ daný dlouhodobým pozorováním. Hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne) dorůstá délky až 12 m a váhy do 270 kg. Jde o největší kostnatou rybu. Žije pouze v teplých mořích ve velkých hloubkách do 1.000 m, takže jeho pozorování jsou řídká. Jeho první snímky v přirozeném prostředí se podařilo získat až roku 2010 v Mexickém zálivu v hloubce 500 m. Živí se planktonem a drobnými živočichy. Mrtvola prvního uhynulého hlístouna dlouhá 4,3 m vyplavala 18.října t.r. u kalifornského Oceanside, druhá o délce 5,5 metrů 20.října t.r. u nedalekého ostrova Catalina.

Předpokládá se, že k velkému zemětřesení může v Kalifornii dojít prakticky kdykoli, nejpozději do dvaceti let. Při pravidelných zemětřeseních, která se opakují zhruba po stu letech, se uvolňuje napětí ve zlomu San Andreas, který odděluje severoamerickou a pacifickou litosférickou desku. Prochází San Franciskem a Los Angeles míjí ve vzdálenosti 65 km. Rostoucí tlak ve zlomu by mohl vést k uvolnění jedovatých látek, např. oxidu uhelnatého, na což doplatí hlístouni.