Hlen (mukus) netvoří pouze mechanickou ochranu některých povrchů trávicí, dýchací a rozmnožovací soustavy. Obsahuje i sloučeniny zvané glykany, které regulují fungování přítomných bakterií a zabraňují tak vzniku infekce. Pokusy s bakterií Pseudomonas aeruginosa ukázaly, že snižují aktivitu genů zodpovědných za patogenní chování, např. za biosyntézu toxinů, pro bakterie důležité sloučeniny přenášející železité ionty přes bakteriální membránusideroforů^? nebo vznik bakteriálních filmů.

Chemicky obsahuje hlavně glykoprotein mucin, dále anorganické soli a dále v malém množství imunoglobuliny a antiseptické enzymy. Na mucin navázané glykany mají schopnost bakterie ovlivňovat. Expertka přes hlen profesorka biochemie Katharina Ribbeck z MIT o výsledcích svého týmu říká: „Vidíme, že příroda má schopnost obtížné mikroby krotit, nikoli je zabíjet. To by nejen mohlo omezit selektivní tlak při vzniku rezistence, ale na těchto principech založená léčba by také mohla pomoci vytvořit a udržet zdravé bakteriální společenství. Tato metoda může fungovat v mnoha systémech, kde chceme příznivě ovlivňovat mikrobiální společenství v těle.“