8. a 9.října proběhl v Kalifornii již druhý ročník neobvyklého závodu Grand Chalenge, česky Velká výzva. Čím byl zvláštní? Závodila v něm totiž vozidla bez řidičů. Nikoliv však stroje řízené dálkově nebo naprogramované na danou trasu, nýbrž plnohodnotné řídící automaty, programované na řízení jako takové, které musely řešit stejné úkoly jako lidský řidič. Přesnou, 211 km dlouho trasu se účastníci dozvěděli pouhé dvě hodiny před startem. Na doplnění softwaru tedy rozhodně žádný čas nezbyl. Trať vedla přes kopce Mohavské pouště, několika tunely, po dně vyschlého jezera a navíc ji organizátoři ještě vylepšili umělými překážkami, takže o problémy nebyla nouze. Přestože na startu se sešlo pět různých vozítek, některé rysy měly společné. Polohu, směr pohybu a rychlost určovali pomocí GPS, zatímco v blízkém okolí se orientovali pomocí radarů, kamer a laserů. První do cíle dojelo vozítko Stanley v čase něco pod sedm hodin. Zhotovili ho inženýři ze Stanfordovy univerzity z dieselového automobilu Volkswagen Tuareg. Za své vítězství obdrželi 2 miliony dolarů, což je jistě pěkný počinek pro další práci. Třem ostatním účastníkům trvalo zdolání trasy něco mezi sedmi a sedmi a půl hodinami, poslední, šestnáctitunový tahač dorazil až druhý den po dvanáctihodinové pouti. Vidíme, že průměrná rychlost závodníků se pohybovala někde mezi 17 a 30 km za hodinu, což není mnoho. Musíme si však uvědomit, že šlo o terénní závod velmi obtížnou krajinou. Nicméně lidský řidič by nejspíš dosáhl výrazně lepšího výkonu. Je to však jen začátek. Prvnímu automobilu pánů Daimlera a Benze se ani nesnilo o rychlosti 100 km za hodinu a trvalo desítky let, než klasické automobily dosáhly takových výkonů, že vůbec mohly jet po silnici tak rychle.
Oproti loňskému ročníku, který proběhl v březnu 2004, jde i tak o výrazné zlepšení. Loni totiž nedojel do cíle vůbec žádný účastník. Z patnácti odpadli dva ještě před startem a nejúspěšnějšímu vozítku Sandstorm chytly po 12 kilometrech pneumatiky. Původně se druhý ročník, který právě proběhl, měl konat až v roce 2006. Uvidíme, čím nás překvapí příští ročník. Bude-li však zlepšování programů pro autonomní řízení vozidel pokračovat dosavadním tempem, dočkáme se na Rallye Paříž - Dakar samostatné kategorie automobilů bez řidiče. Asi bychom si měli něco říci několik slov i o pořadateli závodu. Je jím americká agentura DARPA, což je zkratka z anglického názvu, který můžeme přeložit jako Agentura pro pokročilý obranný výzkum. Jak si můžeme přečíst na jejích webových stránkách, jejím posláním je udržovat technologickou nadřazenost branné moci Spojených států. Pro srovnání, organizačně jde o jakousi analogii mnohem známější NASA. Tak jako cílem NASA je zkoumání vesmíru, DARPA se zabývá vývojem nových technologií, použitelných pro vojenské účely. Proto se také závod Grand Chalenge konal v obtížném terénu Mohavské pouště a nikoliv na pěkné silnici, potože vojenské operace probíhají všude. Kupodivu pozemní vojsko uvažuje o nasazení automatických řidičů ne v bojových akcích, nýbrž u zásobovacích kolon. S jejich zařazením do výzbroje se počítá v roce 2015.
