Grafen v grafenu

20.9.2011
Zeshora dolů: Grafenová bublina v optickém mikroskopu. Interferenční Newtonovy proužky jsou zřetelně rozpoznatelné. Trojúhelníková (uprostřed) a kruhová (dole) bublina zobrazená AFM mikroskopem, obr.Appl. Phys. Lett.

Doc. Alexandr Talyzin se svým týmem ze švédské Umea universitet ve spolupráci se skupinou prof.Eska Kauppinena z finské Aaltovy univerzity (Aalto yliopisto) připravili uvnitř jednovrstevné uhlíkové nanotrubice plátek grafenu. Získali ho polymerací polyaromatických sloučenin jako koronen nebo perylen v jejím nitru. Důležitost experimentu se projeví, uvědomíme-li si, že grafen či uhlíkové nanotrubice, což není než stočený grafen, můžeme připravit jako vodivé nebo polovodivé. Obě vlastnosti lze takto kombinovat v jediné částici.

Prof. Andrei N. Khlobystov z britské University of Nottingham ve spolupráci s řadou jiných odborníků popsal působení atomů rhenia na uhlíkové nanotrubice zevnitř. Při jeho zavedení vznikají různé deformace a poruchy, které můžeme využít k následné chemické modifikaci. Aby dostali atom rhenia do vnitřku uhlíkové nanotrubice, připojili ho nejprve k molekule fullerenu. O ní je známo, že velmi dobře proniká do nitra uhlíkových nanotrubic. Na svém cestě sebou vzala i kovový atom.

Prof. Konstantin Novoselov z Manchester University, který spolu se svým kolegou Andre Geimem obdržel Nobelovu cenu za objevu grafenu (akademon.cz 5.10.2010), nyní pracuje na jeho využití v optice. Připravuje z něj bubliny, které mění svou křivost vlivem elektrického napětí. Protože grafen je průhledný ve viditelném oblasti spektra, daly by se využít jako čočky s nastavitelnou ohniskovou délkou. Na obrázku vidíme seshora dolů grafenovou bublinu v optickém mikroskopu (interferenční Newtonovy proužky jsou zřetelně rozpoznatelné), trojúhelníkovou (uprostřed) a kruhovou (dole) bublinu zobrazenou AFM mikroskopem, obr.Appl. Phys. Lett.

akademon.cz 19.11.2011: Tým vědců Aoyama Gakuin University v japonské Kanagawě připravil magnetický grafen. Prvním krokem je vytvoření pórů. Vyleptali je pomocí hliníkového stínítka s vhodnými otvory. Po vyhřátí na 800 stupňů Celsia nejprve ve vakua a potom ve vodíkové atmosféře se na volné vazby lemující okraje póru navázaly atomy vodíku. Takto upravený grafen má ferromagnetické vlastnosti, což teorie předpovídala již delší dobu.

 
Odeslat komentář k článku "Grafen v grafenu "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Grafen v grafenu " e-mailem

Diskuse/Aktualizace