Přestože výzkumu grafenu a možností jeho užití se věnuje mnoho vědců, i po osmi letech od jeho objevu narazíme na novou, zajímavou vlastnosti. Alexey Kuzmenko se svými kolegy z Ženevské univerzity ve spolupráci s vědci z berlínského Fritz-Haber-Institute, Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg a americké Lawrence Berkeley Laboratory změřil, že jeho jediná vrstva umístěná v magnetickém poli stáčí rovinu polarizovaného infračerveného světla o 6o, což je neuvěřitelně mnoho. Takových úhlů dosahují mnohem silnější vrstvy materiálů.
Prof.Andre Geim z Universtiy of Manchester připravil z grafenu fluorografen, což je vlastně monomolekulární vrstva teflonu. Na rozdíl od tohoto velmi rozšířeného plastu jde o látku krystalickou, tedy mechanicky mnohem pevnější. Své uplatnění by mohla najít jako tenká, silně izolační vrstva při konstrukci svítících diod LED.
Roman Sordan z Politecnico di Milano spolu s německo-švýcarsko-italským týmem testuje možnosti využití grafenu jako materiálu pro výrobu polovodičových pamětí. Zdá se, že by u nich mohla být hustota zápisu informace vyšší než u dosavadních typů. Pro zápis jednoho bitu postačí grafenový proužek menší než 10 nm. Získávají se z grafenového plátu pokrytého maskou z nanovláken oxidu vanadičného. Přebytečné části se odstraní paprskem argonových iontů.
akademon.cz 27.11.2010: Další možností využití grafenu jsou elektrody pro superkapacitory, což jsou elektrolytové kondenzátor s neobyčejně vysokou kapacitou. Zařízení o velikosti běžného monočlánku vykazuje kapacitu několika faradů, zatímco srovnatelné standardní kondenzátory pouze desítek milifaradů. Použitelné jsou např. jako zdroje elektřiny pro pohon elektromobilů. Jejich výhodou oproti elektrochemickým článkům je veliká rychlost jejich nabíjení, která činí nanejvýš desítky sekund. Bor Z. Jang z americké společnosti Instruments, Inc. se svými kolegy z Angstron Materials, Inc. a a čínské Dalianské technologické univerzity podstatně vylepšil jejich vlastnosti, když sestrojil elektrodu z grafenu s přídavkem 5% a 10% plastu jako pojiva. Dosáhl tím hustoty energie 85.6 Wh/kg za pokojové teploty a 136 Wh/kg při 80 °C, nicméně teoretické kapacity 550 F/g se mu dosáhnout nepodařilo. Zdá se, že pokud bude v budoucnosti něco pohánět elektromobily, budou to spíše superkapacitory než elektrochemické články.
