Monogamní chování obratlovců způsobuje aktivace shodné skupiny 24 genů v mozkových buňkách, která nezávisí na živočišném druhu. Ať jde o ryby, obojživelníky, ptáky či savce, vždy jde o shodné geny. Monogamie, dlouhodobé soužití jednoho samce a jedné samičky je stará přibližně 450 milionů let. Monogamní páry sdílejí péči o potomstvo a snáze brání teritorium - jsou na to dva. „Je to překvapující, ale vývoj komplexního monogamního chování během 450 milionů let zjevně vždy kráčel stejnou cestou,“ doplňuje Rebecca L. Young z University of Texas at Austin, první autorka publikace.

Geny monogamie odhalili genetici porovnáváním aktivity genů v buňkách mozku dvou blízce příbuzných druhů vybraných z různých skupin obratlovců. Srovnávali vždy monogamně žijící druh s blízce příbuzným nemonogamním. Je podivuhodné, co všechno v dnešní době genetika umí odhalit. Bohužel o tom, co přesně aktivace příslušných genů monogamie způsobuje, nevíme zatím nic.

Tomáš Vodička 20.1.2019: Zajímavé. A co lidé? Mají lidé těch 24 monogamních genů, či nikoli? Nebo je mají jen někteří? Protože, prakticky vzato, chování lidí je v tomto ohledu dost nejednotné...

21.1.2019: U lidí tento mechanismus funguje rovněž, jenže spolu s ním i řada dalších. Chování lidí formuje množství vlivů, zejména inteligence a další funkce sídlící v mozkové kůře, která se objevuje až u savců. V době vzniku monogamního chování před 450 miliony let neměla zvířata více, než co v současnosti zhruba tvoří mozkový kmen, část mozku řídící nejzákladnější fungování organismu.