Genom štěnice

5.2.2016
Štěnice domácí (Cimex lectularius), foto  United States Department of Health and Human Services, via Wikimedia Commons.

Nedávná kompletní analýza genomu štěnice domácí (Cimex lectularius) ukázala, v čem spočívá úspěšnost tohoto parazita, který se převážně živí lidskou krví. Mezi jejími 14.220 geny najdeme několik důležitých skupin. Předně jsou to geny, které zajišťují velkou odolnost vůči insekticidům. Jde nejspíš o stejný detoxifikační systém, který umožňuje, že se štěnice živí přímo krví. Nepřekvapí, že v jejich genomu najdeme řadu genů zodpovědných za trávení krve. Řada dalších, původně bakteriálních genů zodpovídá za přípravu nutných živin, jež v krvi nenajdeme. U některých jedinců nacházíme i nový typ sodného kanálu, odolného proti některým insekticidům. Zajímavé je malé množství čichových genů. Zřejmě to souvisí s úzkou specializací jejich nositele. Mnoho genů kóduje informaci o struktuře velmi pružné a houževnaté bílkovině resilinu, která dodává jejich kutikule elasticitu. Umožňuje to samičkám rychlé zotavení po traumatickém oplodnění, které v podstatě spočívá v probodnutí spodní strany zadečku. Důležitá je i stavba těla, jež je rovněž určena geneticky. Jeho neobvykle plochý tvar včetně absence křídel umožňuje ukrytí i ve velmi úzké štěrbině. Studii vytvořil i na dnešní poměry velký mezinárodní vědecký tým, který čítal desítky členů. Projekt navrhl Joshua B. Benoit z University of Cincinnati, Coby Schal z North Carolina State University v Raleigh a Stephen Richards z Baylor College of Medicine v texaském Houstonu. I když štěnice přímo žádné choroby nepřenášejí, jde o nepříjemné parazity, kteří nás doprovázejí již po 3.000 let. S rozšířením insekticidů ve druhé polovině 20.století jejich výskyt poklesl, nicméně v posledních dvou dekádách opět zahájily své vítězné tažení světem.

akademon.cz 10.4.2013: Fazolemi na štěnice

10.8.2017: Zajímavou metodu boje se štěnicí domácí, mimořádně odolným lidským parazitem, vyvinuli vědci z Pennsylvania State University. Využívají k tomu jiného parazita, houby Beauveria bassiana, která parazituje na různých členovcích, a využívá se jako bioinsekticid. Na místa s pohybem štěnic nanesou spory B.bassiana, které se zachytí na povrchu těla hmyzu. Nástup nemoci je pozvolný, k úmrtí dochází během čtyř až sedmi dnů, takže kontaminovaná štěnice ještě stihne nakazit další. Všechno znázorňuje vydařená animace.

 
Odeslat komentář k článku "Genom štěnice "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Genom štěnice " e-mailem

Diskuse/Aktualizace