Přírodovědecká fakulta UK, Ústav experimentální botaniky a další vědecké instituce u nás a v zahraničí se zabývají šlechtěním brambor. Je to rostlina pro naše hospodářství velmi významná, ale z genetického hlediska nesmírně složitá. Jednou z cest přenosu genů je křížit plané andské druhy s kulturními, druhá přímý přenos genů. Mnohé plané druhy jsou, bohužel, s kulturním bramborem nekřížitelné Pomocí transgenóze- techniky přímého přenosu genů- lze účinně a rychleji vylepšit zejména kvalitu produkce, obsah a složení škrobu, odolnost vůči patogenům a škůdcům. Vědci německé firmy BASF modifikovali brambor, který je složením škrobu vhodný pro výrobu biodegradovatelných plastů. Firma nabízí i další transgenní klon s geny rezistence k plísni bramborové, získané právě z jednoho jinak „nekřižitelného“ planého andského bramboru.V ČR se mimo jiné zabýváme produkcí cukrů a škrobu v bramborách ve vztahu k tvorbě hlíz a odolností brambor vůči hmyzím škůdcům. Také odolností brambor proti chladovému sládnutí.
V obci Vikýřovice na Olomoucku zahájí zkoušky s transgenním lnem. Len, který má být výrazněji odolnější proti škůdcům a houbám, se bude pěstovat na ploše maximálně 300 metrů čtverečních ročně. Pěstování geneticky modifikovaného lnu je údajně prakticky bez rizika, a nehrozí únik lnu do životního prostředí. Od pěstování lnu kvůli nedostatečnému odbytu však zemědělci ustupují, protože lnářskou výrobu v Česku likviduje levnější asijský dovoz. Tady se podepisuje skutečnost, že výzkum a vývoj nových odrůd je dlouhodobou záležitostí.
