Ze studie, jejíž výsledky uvádí gmocompass. org na svých webových stránkách vyplývá, že bavlník patří ke čtyřem nejčastěji pěstovaným GM plodinám. Jedná se především o odrůdy odolné proti škůdcům, do kterých byl vnesen gen Bacillus thuringiensis. Rostlina je pak schopná se sama více bránit škodlivému hmyzu a má vyšší výnosy. Z tabulek, které studie uvádí, je zřejmé, jak se zvyšovalo procento GM bavlníku vůči celkovému množství pěstovaného bavlníku v :
| USA | 1997 | 25 % | 2007 | 91 % |
| Čína | 1998 | 0,7 % | 2007 | 68 % |
| Indie | 2002 | 0,5 % | 2007 | 66 % |
| Argentina | 1998 | 10 % | 2007 | 95 % |
| Austrálie | 1997 | 15 % | 2007 | 95 % |
| Mexiko | 2003 | 36 % | 2007 | 56,5 % |
Když to shrneme, pohybuje se procentické zastoupení GM bavlníku v základních pěstitelských zemích mezi cca 60 – 95%. Co to znamená pro běžného spotřebitele? Považuji se za normálního průměrného lidského tvora. Přesto mi připadá nepochopitelné, proč se začínáme setkávat s tím, že různé firmy prodávající textil upozorňují „Prodáváme výrobky z „ BIOBAVLNY“ tedy z bavlníku, který nebyl geneticky upraven. Naposledy jsem to viděla v CČM na výkladní skříni CA. Je to mistrný tah na nalákání nevědomého spotřebitele a následné zdražení výrobků? Co budou dělat vyznavači BIO až bude bio-bavlna téměř nedostupná nebo tak drahá, že si jí bude moci dovolit jen velmi dobře situovaný člověk? Kromě USA a Austrálie jsou hlavními pěstiteli chudé a lidnaté země a ty budeme těžko přesvědčovat, že mají používat tradiční negeneticky modifikovaná osiva, když budou pro ně nevýhodná.
Osobně jsem předpokládala, že se lidé obávají GM potravin, protože tím se krmí, GM potraviny se jim dostávají dovnitř jejich těla. Ale co má společného tento strach s bavlnou na tričku? Všechny GM plodiny jsou přece přísně testovány, aby byly bezpečné a nealergenní.
Podle mého názoru je vidět, jak PR manažeři firem dokáží využívat lidskou hloupost ke své reklamě. Ale jak daleko se ještě dostaneme s různými uměle vytvořenými fobiemi?
A ono to má ještě horší stránku: BIO tj. chemicky neošetřený nemodifikovaný bavlník znamená také, že při jeho pěstování má zemědělec až 60% ztrát. Je to pro něho pohroma, takže většinou proti hmyzu stříká insekticidem, obvykle pyrethroidy. Ty jsou toxické a chudý pěstitel nemá na ochranné pomůcky. Proto WHO (Světová zdravotnická organizace) registruje ročně stovky otrav. No, hlavně že má Evropan starost o koupi BIO-trička!
Zephir 12.4.2008: Funkce GMO bavlníku je založena na tom, že obsahuje ve všech částech rostliny toxiny baktérií, blízce příbuzných anthraxu. Ty mohou ve styku s pokožkou jako každá cizorodá bílkovina působit imunitní reakce, čili alergie a v případě, že si na ně organismus navykne naopak ztrátu imunitní odezvy na infekce skutečných baktériím. Jde o významné zahýbání biologickými rovnováhami na molekulární úrovni.
Prof.RNDr.Jaroslav Drobník, CSc. 21.4.2008:
| 1. | GMO bavlník patří k tzv. Bt rostlinám, protože v buňkách, kde probíhá proteosyntéza, tvoří peptid toxinu některého druhu Bacillus thuringiensis. Množství toxinu v konkrétní části rostliny se řídí použitým promotorem a intenzitou proteosyntézy. |
| 2. | K Bt rostlinám patří plodiny potravinářského typu. Nejvýznamnější je Bt kukuřice, které se v současné době pěstuje kolem 11 milionů hektarů. U nás 5 000 ha. Bt bavlníku kolem 4 milionů ha ve světě. |
| 3. | Než byly zavedeny Bt rostliny, ošetřovaly se plodiny (zahrádkáři a ekologičtí zemědělci to činí stále) živou kulturou B.thuringiensis. Jen v Agrokombinátu Slušovice byla výrobní jednotka produkující stovky hektolitrů této kultury pod názvem Bathurin. |
| 4. | Přes toto historické i současné nasazení B.thuringiensis a Bt plodin – které jsou navíc používaný jako potraviny a krmiva - nikdy nebyly pozorovány nežádoucí zdravotní účinky. |
| 5. | Tvrzení, že je B. thuringiensis příbuzný B.anthracis je stejně pravdivé a stejně relevantní jako tvrzení, že autor tohoto textu je příbuzný šimpanzovi. |
| 6. | Kromě toho hygienická norma připouští deset milionů bakterií v gramu naší stravy (pro kojence jen sto tisíc). Značný podíl jsou půdní sporuláti, např. Bac.cereus, který je Bac. anthracis ještě blíže příbuzný než B.thuringiensis. |
| 7. | Toxin tvořený Bt plodinami je uvnitř buněk, nikoli na jejich povrchu a navíc vlákna bavlny jsou prakticky čistou celulosou, produktem buněčné stěny; nemají bílkovinnou složku. Kromě toho se před textilním použitím perou a čistí. |
| 8. | Pokud by cizorodá bílkovina při styku s pokožkou vyvolávala imunitní reakce, pak by bylo velmi nebezpečné používat hedvábí a cokoli koženého, případně zvířecí srst jako je vlna. Podstatou všeho toho jsou totiž bílkoviny. Hedvábí začali používat Číňané velmi dávno, nepochybně si na ně zvykli a přesto imunitu neztratili. Ještě dříve se člověk odíval do kůží a srsti, aniž bychom byli bez imunity. |
| 9. | Běžný bavlník se musí během sezony ošetřit mnohokráte insekticidy, které jsou pro člověka značně toxické. Ty samozřejmě na bavlně mohou ulpět. Proto je významné její čištění a praní před textilním použitím. Právě použití Bt bavlníku umožnila ustoupit od používání těchto toxických postřiků. Např. v Indii zavedení Bt bavlníku snížilo postřiky o 39%. |
| 10. | Při úvahách o nových metodách v agrotechnice a „biologických rovnováhách“, je vhodné vzít v úvahu, že v roce 1960 nás na planetě Zemi byly 3 miliardy a v dohlednu nás bude třikráte víc. Kromě toho v nejlidnatějších státech už se nehodlají spokojit s pověstnou „hrstkou rýže na den“. Přitom orné půdy a pitné vody ubývá. To je také případ biologické rovnováhy. |
