Při cukrovce (diabetes) I.typu imunitní systém likviduje vlastní β-buňky Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní (pankreas), které produkují hormon inzulín. Jedno z možných řešení je nepříliš obtížná transplantace nových β-buněk. Imunitní systém proti nim zakročí se stejnou razancí jako proti buňkám původním, takže za chvíli je rovněž zlikviduje. Působení imunitního systému zpomalí vrstva alginátového gelu, která je pro inzulin snadno propustná. Alginát je polysacharid, který získáváme z mořských řas. Jako nejlepší ochrana se na základě testování 800 derivátů alginátu jeví triazol-thiomorfolindioxid alginát. Zdá se, že pětičlenný triazolový cyklus má slabý imunosupresivní účinek.

Další zlepšení představuje přidání imunosupresivní sloučeniny přímo do gelu, ze kterého se pomalu uvolňuje a lokálně chrání transplantované β-buňky. Bílkovina CSF-1 blokuje příslušné receptory na povrchu typ bílých krvinekmakrofágů^?, takže pro transplantované buňky přestanou být nebezpečné. Výhodou CSF-1 je, že dobře krystaluje, což u bílkovin není úplně běžné. Pokud do alginátového gelu zamícháme krystalky bílkoviny CSF-1, uvolňuje se do okolí mnohem pomaleji, takže působí až po dobu jednoho roku.

Daniel Anderson z MIT vysvětluje motivaci výzkumu: „Máte-li malou věc implantovanou do těla, určitě nechcete vystavit celý organismus účinku látek ovlivňujících imunitní systém. Proto nás zajímali způsoby, jak uvolňovat látku přímo z transplantátu samého.“