GOOGLE, firma nabízející služby nejznámějšího internetového vyhledávače, nabídla pěti největším výzkumným knihovnám ve Spojených státech – Harvardské university, Stanfordské university, Oxfordské university, Michiganské university a New York Public Library, že uhradí náklady na jejich digitalizaci. Finanční zdroje pro tuto operací dodá z prostředků získaných při svém loňském vstupu na burzu (IPO). Ačkoliv manažeři společnosti odmítli specifikovat výši očekávaných nákladů, při odhadu 10 USD za digitalizaci jednoho svazku a počtu 15 mil. svazků uložených v těchto knihovnách vychází tato částka na 150 mil. USD. Toto oznámení přichází ve chvíli, kdy je řada jiných projektů digitalizací knihoven již v běhu. Nejvýznamnější z nich je projekt digitalizace Knihovny amerického kongresu (Library of Congress) a knihovny Kalifornské university s cílem vytvoření Kalifornské digitální knihovny. Navíc Knihovna amerického kongresu plánuje společně s mezinárodní skupinou sdružující knihovny ze Spojených států, Holandska, Kanady, Egypta a Číny vytvoření veřejně přístupné digitální knihovny na Internetu obsahující 1 milion svazků. Zdá se, že doba se rychle mění. Knihovny budoucnosti, místo aby – jako dnes – soustřeďovaly své úsilí na uchovávání a katalogizaci svých papírových informačních nosičů, se soustředí na sběr informací a zajištění jejich dostupnosti online.

Ne všichni jsou však novým trendem nadšeni. Řada knihovníků již vyjádřila obavy, že nový plán navrhovaný GOOGLEm povede ke komercializaci knihoven, např. připojováním reklamních sloganů k poskytovanému digitálnímu obsahu. Tyto obavy, byť se někdy jeví jako hlasy zpátečníků, nejsou zcela bez podstaty. Bude patrně trvat nějakou dobu, než se po přechodu do digitálního světa rovnováha mezi veřejnými statky a komerčními zájmy opět obnoví.