Pěstování geneticky modifikovaných plodin přináší prospěch v nejrůznějších oblastech, zatímco pro negativní důsledky žádné důkazy nemáme. Ekonomické a environmentální přínosy převažují ve vyspělých zemích, jako Spojené státy, Kanada, Austrálie, Argentina a Brazílie. Konkrétně spotřeba chemikálií (např.pesticidů) poklesla v průměru o 37%, výnosy vzrostly o 22% a zisk farmářů narostl o 68%. Čísla se vztahují k době užívání GMO, tedy posledním 25 letům.

Trochu stranou pozornosti zůstaly přínosy pěstování GMO v méně rozvinutých zemích, kde prospívají zejména zdraví drobných farmářů. Významně poklesl počet otrav pesticidy, např. v Jižní Africe z 50 ročně na méně než 10. Postřiky provádějí drobní farmáři pomocí v ruce neseného rozprašovače z nádržky na zádech. Při tak těsné manipulaci je nebezpečí otravy vysoké. Záleží tudíž na tom, zdali ročně provádíte postřik více než 11 na geneticky nemodifikované plodiny nebo méně než 4 x u GMO. Sledování zdravotního stavu 246 čínských farmářů ukázala spojitost s četností poškození jater fungicidy nebo těžkými nervovými poruchami způsobenými insekticidy a pěstováním geneticky nemodifikovaných plodin. Zaznamenám byl rovněž pokles výskytu rakoviny v souvislosti s pěstování GM plodin.

Studie sledovala také ohrožení duševního zdraví farmářů nejistotou výnosů a dluhy, což v některých případech vede až k sebevraždám, zejména v Indii. Pěstování geneticky modifikovaného Bt bavlníku výrazně koreluje s poklesem sebevražd. Po roce 2002, kdy se začal v Indii pěstovat, došlo k zastavení každoročního nárůstu. Stále však můžeme narazit na populární mýtus šířený odpůrci GM plodin, že Bt bavlník spustil v Indii lavinu sebevražd. Vyšší výnosy snížily zadlužení farmářů, což se mohlo pozitivně odrazit i na jejich duševním zdraví.