Fyzici v Massachusettském Technologickém Institutu byli první, kterým se podařilo vytvořit novou formu hmoty – plyn složený z atomů vykazujících supravodivost za vysoké teploty. V článku, který publikovali v červnu v prestižním časopisu Nature, tvrdí, že popsaný stav hmoty je co do vlastnostmi hodně podobný supravodivosti elektronů v kovech. Stejně jako tyto elektrony se i atomární částice plynu „zamknou“ do koordinované struktury svých kvantových stavů a představují tak jednu „kvantovou vlnu“ (tento jev předikoval Albert Einstein již v roce 1925). Dosažené výsledky studia popsaných „suprakapalin“ mohou tak pomoci i při studiu supravodivosti za vysoké teploty, která by mohla mít významné využití v magnetech a senzorech a zejména pro efektivní přenos elektrické energie.
Teplota, při které byl jev pozorován, byla pouhých 50 biliontin stupně Kelvina nad absolutní nulou (-273 °C), může se tedy zdát podivné hovořit o „supravodivosti“. Co je však pro tento pokus důležité je teplota normovaná na hustotu částic. Při přepočtu hustoty pozorovaných částic plynu na hustotu elektronů v kovu by i takto nízká teplota odpovídala vyšší teplotě, než je běžná pokojová teplota. Význam pro studium supravodivosti není jediný, výsledky dosažené na MIT jsou přínosem i pro studium neutronových hvězd nebo quark-gluonové plazmy, o kterých se soudí, že existovaly v ranných stadiích vývoje vesmíru.
