Dlouho se předpokládalo, že přes převahu gliových buněk v mozku nad neurony (9:1) nemají tyto buňky žádnou úlohu kromě vyživovací. Díky vysoce citlivým přístrojům nyní víme, že gliové buňky aktivně komunikují s neurony i mezi sebou a zpravují se o signálech (akčních potenciálech) putujících podél neuronů. Jsou dokonce schopny měnit tento signál, jak přechází synaptickou štěrbinou a navíc ovlivňovat tvorbu synapsí. Díky těmto schopnostem mohou gliové buňky hrát kritickou úlohu v učení a v uchovávání paměti, stejně jako při opravě nervových poškození.