Doc.Jeffrey Grossman a Varadharajan Srinivasan z MIT spolu s Yosukou Kanaiem z Lawrence Livermore National Laboratory, Stevenem Meierem a Peterem Vollhardtem z University of California v Berkeley zjistili, že komplexním molekula složená ze dvou atomů ruthenia a molekuly pentafulvalenu (bicyklický aromatický systém) je velmi vhodná pro skladování sluneční energie ve formě tepla. Při pohlcení fotonu se změní její struktura. Nové uspořádání je však stabilní, což je velmi neobvyklé. Při nevelkém zahřátí nebo za přítomnosti katalyzátoru přejde za uvolnění tepla do původní struktury. Uvolní se při tom tolik tepla, že se látka může ohřát až na 200 stupňů Celsia, což je dost i na výrobu elektřiny a nejen na ohřev vody. Velmi podstatnou nevýhodou je vysoká cena ruthenia, takže výzkumný tým nyní usilovně pracuje na nalezení levnějších analogů této sloučeniny. Výhodou fototermáních (sluneční ohřev) systémů oproti fotovoltaickým (sluneční baterie) je jejich jednoduchost. Prostý systém pro ohřev užitkové vody pomocí hadice zvládne každý kutil.