Novou, velmi účinnou metodu snímání otisků prstů vynalezl Su Chen se svým týmem z Nanjingske technologické univerzity. Je založena, jak jinak, na nanotechnologií. Podložku pokryjí nanovlákny z polyuretanové pryskyřice s jemně rozptýleným fluorescenčním barvivem fluoresceinem. Využili k tomu metodu zvanou electrospinning, tedy vytváření jemných vláken pomocí elektrického pole. Látky z lidského potu, které tvoří otisk prstu, spustí další polymerační reakci, nanovlákna se navzájem propojí a vypudí fluorescein, který se shlukuje do větších zrn, která již nefluoreskují. Podpoříme-li reakci horkých vzduchem, trvá vyvolání otisku prstu asi 30 s.
Není nejmenších pochyb o tom, že v posledních desetiletích věda přestala být evropsko-americkou-japonskou záležitostí. Není výjimkou narazit na Číňany, Indy i Jihoameričany jako autory významných vědeckých objevů, byť někdy je obtížné rozeznat, zdali opravdu pracují ve své vlasti nebo ve Spojených státech. Zajímavé údaje uvádí studie britské Royal Society „Knowledge, Networks and Nations: Global scientific collaboration in the 21st century“: V počtu publikovaných článků dosáhla Čína celosvětově druhého místa hned za Spojenými státy. Významnou pozici získává i Singapur. Je zajímavé, že ve vědě se angažují spíše státy na okraji islámského světa. Vzhledem k nárůstu ze 736 publikací v roce 1996 na 13.238 se Irán stal zemí s nejrychlejším nárůstem počtu vědeckých publikací. V Turecku narostl počet vědců mezi lety 1995 až 2007 o 43%.
Možná by se mohlo zdát, že pozice Spojených států jako technologického lídra světa také vezme během krátké doby za své se všemi důsledky, které to pro stabilitu světa bude mít. Na druhou stranu jejich způsob vědeckých poznatků do podoby použitelných technologií je velmi účinný a doposud se ho nepodařilo napodobit ani v kulturně nejbližší Evropě. Viz například tiše opuštěná Lisabonská strategie, podle níž jsme od loňského roku měli být nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost.
akademon.cz 20.4.2011: NASA vybrala 27 návrhů od malých podniků a přidělí jim granty v úhrnné výši 16,2 milionů dolarů na výzkum důležitých oblastí a vývoj nových technologií v oblastech, které ji zajímají. Např. jde o software pro řízení robotů při průzkumu cizích planet, pokročilé kosmické a pohonné technologie nebo modely proudění tekutin. Spolupráce mezi výzkumem a průmyslem je ve Spojených státech skutečně četná a mnohostranná.
