Oxid uhličitý umožňuje odstranit znečištění z vody bez filtrování přes membránu. Necháme-li ho volně rozpouštět pod tlakem 136 kPa ve vodě, vznikne v důsledku jeho koncentračního gradientu i gradient pH. Rozptýlené částice se podle svého povrchového náboje pohybují buď v jeho směru nebo proti němu. Během experimentu posloužily jako částice s negativním povrchovým nábojem polystyrenové kuličky o průměru 0,5 mikrometru, které putovaly ve směru klesající koncentrace CO2, tedy ve směru rostoucího pH, do méně kyselé oblasti. Záporně se povrch polystyrenu nabije sám. Pro získání kladného povrchového náboje bylo třeba jeho povrch modifikovat aminoskupinami -NH2. Ty se pohybovaly ve směru rostoucí koncentrace CO2, tedy k hladině do více kyselé oblasti. Popsaný postup je výrazně levnější než tradiční filtraci a protržení filtru nehrozí. Na obrázku vidíme jeho schematické znázornění. Koncentrace oxidu uhličitého je označena cCO2.
