Exploze ovlivňují ionosféru

15.11.2018
Citace:
Scott, C. J. and Major, P.: The ionospheric response over the UK to major bombing raids during World War II, Ann. Geophys., 36, 1243-1254, https://doi.org/10.5194/angeo-36-1243-2018, 2018
Zdroj
Formace Létajících pevností Boeing B-17F přelétá Schweinfurt 17.srpna 1943, U.S. Army Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons.

Vliv bombardování německých měst za druhé světové války pozorovali vědci až v ionosféře, téměř na hranici mezihvězdného prostoru. Pokles volných elektronů v F vrstvě v letech 1943 - 1945 přesně koreloval se 152 velkými nálety, během kterých množství svržených vysoce brizantních trhavin dosahovalo stovek tun. Vyplývá to z tehdejších měření od místa náletů zhruba tisíc kilometrů vzdálené Radio Research Centre v Sloughu ve Velké Britanii. Série krátkovlnných radiových pulsů sledovaly stav ionosféry ve výšce 100 až 300 km, zejména množství elektronů.

Sílu náletů popisuje spoluautor studie prof. Patrick Major z britské University of Reading: „Osádky po náletu hlásily, že jejich letadla poškodily tlakové vlny, přestože letěla nad doporučenou výškou. Bombardování obyvatelé běžně vzpomínali, že tlakové vlny vybuchujících pum je vyhazovaly do vzduchu a trhaly okna a dveře z pantů.“

Chemická struktura TNT (2-methyl-1,3,5-trinitrobenzen), nejběžnější trhaviny.Pokles elektronů v ionosféře způsobilo její nepatrné ohřívání tlakovými vlnami z explozí bomb. Jiné možné příčiny, jako bouřky, sopečné výbuchy nebo zemětřesení, které rovněž mají vliv na koncentraci elektronů v ionosféře, se podařilo vyloučit. Výbuch jedné tuny trinitrotoluenu TNT uvolní množství energie srovnatelné s úderem blesku.

Závislost teploty na výšce v zemské  atmosféře a elektronové hustoty na výšce v ionosféře, upraveno podle Bhamer, Public domain, via Wikimedia Commons.Ionosféru dělíme na tři vrstvy zvané D, E a F. Vrstva D ve výšce 50 až 90 km obsahuje molekuly oxidu dusnatého NO ionizované rentgenovým zářením. Vrstva E ve výšce 90 až 110 km obsahuje molekuly kyslíku O2 a dusíku N2 ionizované ultrafialovým světlem. Nejvýše leží vrstva F, též Appletonova vrstva, s maximální koncentrací volných elektronů z celé atmosféry, 105 až 106 elektronů na centimetr krychlový.

26.3.2019: Asteroid 101955 Bennu dokázal překvapit. Jak vidíme na fotografii, z jeho povrchu stále unikají do prostoru malé úlomky horniny. Podle prof. Dante Lauretty z University of Tucson jde o největší překvapení jeho vědecké kariéry. Fotografie vznikla kombinací dvou snímku, které družice NASA OSIRIS-REx pořídila 19.ledna 2019. Další překvapení představuje zrychlující se rotace. Perioda rotace klesá o sekundu za století. Příčinou může být změna tvaru. Bennu je velmi porézní, spíš než kompaktní těleso jde o hromadu štěrku společně obíhající Slunce. Zrychlení rotace může rovněž způsobovat tzv. YORP jev, zkráceně z Yarkovsky–O'Keefe–Radzievskii–Paddack. U nesouměrného tělesa zahřívaného z jedné strany elektromagnetickým vlněním může jeho tepelné záření z různě orientovaných částí povrchu mít různý směr, což vede ke vzniku točivého momentu.

 
Odeslat komentář k článku "Exploze ovlivňují ionosféru "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Exploze ovlivňují ionosféru " e-mailem

Diskuse/Aktualizace