Experimentální detekce pentakvarku

29.7.2003

Je známo, že elementární částice hmoty nazývané kvarky nemohou existovat samostatně, ale spojují se do těsně vázaných stavů, které interpretujeme jako těžší částice. Podle současného modelu mikrosvěta se tyto složené částice skládají vždy buď z dvojice kvarku a antikvarku (tyto „dikvarky“ nazýváme mezony), nebo ze tří kvarků (takovými „trikvarky“ jsou např. protony a neutrony v atomových jádrech). Nedávno však bylo oznámeno, že fyzikům se podařilo připravit částici, tzv. „pentakvark,“ která se skládá z pěti kvarků! První teoretická předpověď pentakvarku byla vyslovena již před 30 lety, ale teprve nyní se zdá, že máme v rukou experimentální důkazy jeho existence. Jeden z experimentů byl uskutečněn na synchrotronu SPring-8 v Japonsku, druhý – pozdější – v národním urychlovačovém centru ve Virginii. V obou případech byl domnělý pentakvark detegován při interakcích svazku vysokoenergetického záření gama s atomovými jádry, kdy část pozorovaných procesů vedla k vytvoření jasně definované rezonance o energii 1,54 miliardy a šířce cca 25 milionů elektronvoltů. Ta odpovídá dočasně existujícímu spojení (s dobou života řádově 10-23 sec.) kladného K mezonu a neutronu na výstupu reakce, tedy právě hledanému pentakvarku. Je otázkou, zda pozorovaná částice je pevně vázaným seskupením všech pěti kvarků, nebo spíše jakousi volněji vázanou „molekulou,“ skládající se z mezonu a neutronu. Předpokládá se, že odpověď poskytnou další experimenty, které na sebe určitě nenechají dlouho čekat.

Odeslat komentář k článku " Experimentální detekce pentakvarku "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek " Experimentální detekce pentakvarku " e-mailem

Diskuse/Aktualizace