Je už řadu let známo, že jediný gen může produkovat celou řadu různých proteinů na základě posttranskripčních a posttranslačních modifikací – nyní se ukazuje, že i jediný enzym ve své konečné podobě může fungovat různě podle toho, v jakém prostředí se v buňce nachází. Tři američtí vědci (v Brookhavenu a v Riverside) studovali skupinu enzymů zvaných desaturasy v drobné rostlince huseníčku (Arabidopsis thaliana), konkrétně acylCoA-desaturasy patřící do podtřídy EC 1.14.99. Při srovnání funkce jednoho z enzymů s analogickým enzymem z kvasinek si všimli, že v rostlině vkládal enzym dvojnou vazbu na jiné místo uhlíkového řetězce než v kvasince. Rozdíl byl v tom, že v rostlině fungoval enzym v chloroplastech, zatímco v kvasince v endoplasmatickém retikulu, a že tu klíčovou roli mohla hrát adresová sekvence, která určovala konečnou lokalizaci enzymu. Zásadní úlohu tu hrály lipidy, jejichž složkou jsou mastné kyseliny, které jsou enzymem desaturovány. Nálezy vedly k široké akci, kteerá zahrnovala přibližně 6000 rodin genů huseníčku. Při ní se našlo 239 genů, kódujích enzymy, které putují na různá místa v buňce. A je tu i praktická úvaha o tom, zda by bylo možno připravit rostlinné oleje, které by obsahovaly méně nasycených mastných kyselin a byly by tudíž ‚zdravější.
