Rozsivky čili Diatomaceae jsou podivuhodnou skupinou jednobuněčných mořských řas s ozdobnou křemennou schránkou¸ které v souhrnu fotosyntézy absorbují tolik oxidu uhličitého jako všechny deštné pralesy na světě. Zřejmě se vyvinuly z organismů na rozhraní předků mezi rostlinami a živočichy. Podobně jako některé další řasy vykazují pozoruhodnou endosymbiotickou minulost. Jde tu v podstatě o tři organismy v jednom, jev, který se nazývá sekundární endosymbióza. V historii rozsivky kdysi nějaký předek ruduchy (červené řasy) pohltil buňku sinice, vznikl z toho organismus s chloroplasty, přičemž většina jeho původních genů se ztratila nebo přešla do buněčného jádra. Později pak nějaký předek rozsivky pohltil tento dvojorganismus a převzal téměř všechny jeho geny. Ruducha prakticky z výsledného organismu zmizela a zůstala po ní pouze dvojice membrán okolo chloroplastu.
Tento scénář byl výrazně potvrzen nedávnýmm zmapováním prvního genomu rozsivky Thalassiosira pseudonana. Koneckonců chloroplasty vzniklé ze sinic a obalené membránou eukaryontní ruduchy jsou nalézány stále častěji a vysvětluje se tak i určitý zmatek, který donedávna panoval v taxonomii rozsivek, kdy byly klasifikovány jako rostliny, jako prvoci nebo jako plísně. Rozluštění genomu rozsivky a plánovaných dalších genomů by mělo přispět k definitivnímu popisu endosymbiotických procesů, kde se začíná hovořit dokonce o terciární endosymbióze.
