Vědci na Groningenské Universitě v Holandsku a Massachusteské Universitě v Amherstu vyvinuli postup využívající elektřiny k formování mikroskopických množství plastů do různých forem včetně tyčinek a trubiček. Půvabem této metody je skutečnost, že tímto postupem lze formovat tvary o rozměrech pouhých 100 nm, což je 50x méně něž je průměr červené krvinky. Tím se tato metoda stává horkým kandidátem pro výrobu komponent tzv. plastových čipů, včetně LED, solárních článků a optických filtrů.
Klíčem objevu bylo jednoduché zjištění, že různé plastické materiály reagují na působení elektrického proudu výrazně různou rychlostí - některé tají rychleji než jiné. Interakce mezi dvěma typy plastů při průchodu proudu pro formování žádoucích tvarů probíhá mezi dvěma křemíkovými destičkami, ke kterým jsou připojeny elektrody vzdálené pouhou tisícinu milimetru. Teplo produkované průchodem proudu selektivně roztopí plasty a spolu s účinkem vzduchové vrstvy ponechané mezi původním plastovým filmem a křemíkovou destičkou způsobí vznik válečků (či jiných tvarů) o velmi malém průměru, spojujících křemíkové destičky.
