Pohlavní dimorfismus neboli dvojtvárnost označuje odlišný vzhled samice a samce. Na obrázku vidíme hřívu odlišující lva od lvice (foto Václav Ourednik, napajedlo v pánvi Etosha, severní Namibie). Potrava potřebná pro růst hřívy lva sotva znevýhodní, ale u páva s obrovským ocasem už to tak jednoznačné být nemusí. Zdali pohlavní dimorfismus ovlivňuje šance druhu v přírodním výběru, můžeme dobře studovat u lasturnatek (Ostracoda, angl. ostracods), což jsou několikamilimetroví korýši se schránkou, kteří na Zemi žijí již od počátku prvohor, tedy přes 500 milionů let.

Během věků se třída lasturnatek rozrůznila do řady druhů, z nichž některé vymřely. Srovnání nám umožňuje nepřetržitá časová řada zkamenělin i současné žijící druhy. U některých pohlavní dimorfismus v různé míře pozorujeme, u jiných nikoliv. Výsledky shrnuje jeden z autorů výzkumu, kurátor lasturnatek, Gene Hunt z National Museum of Natural History, Smithsonian Institution ve Washingtonu DC: „Když se samci stali výrazně větší a delší než samice, vymizel tento druh z fosilních záznamů.“ Snaha upřednostnit své geny energeticky náročnými změnami těla vede do slepé uličky.