Již ve škole jsme se učili, že zemské jádro je tvořeno železem a niklem. Nicméně v padesátých letech minulého století americký geofyzik J. Birch zjistil, že zemské jádro je příliš lehké. Kdyby totiž bylo jádro Země tak velké, jak určují seismická měření a kdyby bylo složeno jenom ze železa a niklu, jak nasvědčuje analogie s meteority, muselo by být zhruba o 10 procent těžší (hmotnější) než ve skutečnosti je. Indikuje to, ze v jádře Zemi musí být prvek, který jej odlehčuje. Podle mého názoru to musí být ještě prvek, který za podmínek jádra tvoří se železem eutektickou směs. Takových prvků však není málo. Rovněž to musí to být prvek, který stojí v periodické soustavě před železem, je tedy lehčí a je ve vesmíru dostatečně hojný. Možností není mnoho: Heinrich Wanke z Max Plancku Institute v Mainzu se domnívá, ze je to křemík, Je to nápad skvělý, protože v zemském plášti je méně křemíku, než by ho tam mělo být, kdyby byla Země tzv. chondritická. Další názor je z úst prof.Rinwooda (Australska Národní Universita): ten se domnívá, že je to kyslík, co odlehčuje jádro, ale experimenty ukazují, že železo a oxidy železa netvoří eutektikum. Na základě zkoumání meteoritů přichází v úvahu i síra. Na extrémním konci stojí Japonci representovaní Akimotem, který říká, že je to vodík, a že podobně jako ve velkých planetách je vodík schopen za vysokých tlaků změnit se do kovové formy. Rama Murthy z University of Minnesota tvrdí, že neurčených prvkem zemského jádro je radioaktivní draslík-40, který jej nejen odlehčuje, ale i zahřívá svým radioaktivním rozpadem. Z výpočtu vychází koncentrace draslíku v jádře v rozmezí 60 až 130 ppm (částic na milion všech částic).