V poslední době se množí zprávy o pokusech použít dospělé kmenové buňky pro léčbu řady nemocí. Jsou to buňky, které se vyskytují v kostní dření, ale i v mnohých jiných tkáních a vyznačují se tak zvanou "vývojovou plasticitou", tj. schopností diferencovat se v různých tkáních na buňky pro takové tkáně specifické. Mohly by tedy fungovat jako určitý typ transplantace a protože by mohly být získávány z kostní dřeně nebo jiných tkání a dokonce i z krve postiženého nemocného, odpadly by problémy s imunitním odmítáním takového transplantátu. Také by odpadly etické problémy se získáváním kmenových buněk

Zevrubný přehled současných znalostí o plasticitě dospělých kmenových buněk nyní podávají doktoři Martin Körbling a Zee Estrov z University of Texas v předním světovém lékařském časopisu "The New England Journal of Medicine (349:570. 2003 ze 7.srpna t.r.). Rozebírají se tu možné zdroje dospělých kmenových buněk, mechanismy jejich přeměny na tkánově specifické funkční buňky a zejména je tu přehled nemocí, ve kterých by se takové "autotransplantáty", tedy transplantáty vlastních buněk nemocného daly použít. Informuje se tu o dosud získaných zkušenostech několika desítek pracovišť v USA i jinde. Mezi takové nemoci patří cirhóza jater, dokonce i hepatitis B a C, infarkt myokardu, poruchy prokrvení tkání, nervové degenerace i některé nemoci plic. V závěru Körbling a Estrov říkají: Jsme teprve na začátku pochopení jak se kmenové buňky kostní dřeně nebo krve mohou podílet na nápravě poškození různých tkání. Zdá se však, že i dospělé kmenové buňky mají velkou vývojovou plasticitu a mohou se vskutku v buňky jiných tkání přeměnit a nemocné orgány tak léčit. Zůstává však mnoho překážek a zejména zbývá popsat mechanismy, které k přeměně kmenových buněk v jiné tkáně vedou. Začínají se tedy vyvíjet postupy, kdy a jak této relativně dostupné léčby použít.